Velmi křehké sousedské vztahy

Malinko neobvyklý příběh o sousedských vztazích, které jsou tak trochu tradičně netradiční. Míchám tam hned několik témat najednou, tak snad tomu zůstane hlava a pata a snad se to bude někomu líbit. Pusťte se do čtení a já zatím začnu klafat další příběh z Království. Tam mám nějaké resty :-)

**********
Uvařil jsem si kafe - do velkého hrnku, kafe černé jako všechny moje hříchy. Mám rád takovou kávu, co dokáže rozbušit srdce jako kostelní zvon. Občas si namlouvám, že v mém věku je to už projev potřeby znova pocítit život, ale vlastně na tom nesejde. Když mě z toho neklepne, tak houby zle.

Kopl jsem boty do kouta a natáhl se na postel. Lehl jsem si do peřin a bylo mě srdečně jedno, jestli je umažu prachem, co se na mě nalepil venku na ulici. Takové malichernosti mě nezajímají. Natáhl jsem se pro ovladač a položil si ho na klín. Neměl jsem vybraný nějaký konkrétní pořad, jen se mi nechtělo koukat tupě do zdi - v takových chvílích oceníte, když si před sebe můžete dát televizní obrazovku a vypadat trochu méně uboze.

Zafoukal jsem do kafe a horký vzduch mi orosil brýle. Ovladačem jsem zamířil proti divotvorné skříňce a palcem nahmatal velký zelený knoflík. Už jsem ho chtěl zmáčknout, když jsem zaslechl tlumené hlasy od sousedů.

Ta mladá kurvička dorazila domů, pomyslel jsem si. Tak schválně jestli hned začnou mrdat, nebo si dají chvilku na rozmyšlenou.

Odpověď jsem ale znal moc dobře.

Přistěhovala se někdy před rokem... nevím už přesně. Mě dny běží až příliš rychle. Nejdřív bydlela s nějakou kamarádkou - menší tlustou brunetou. Patrně byli spolužačky a takto vyřešily bytovou nouzi chudých studentů. Nic bych proti tomu neměl, ale jejich večerní diskotéky mě lezli krkem. Snažil jsem se být tolerantní, ale často to opravdu nešlo. Nicméně pak všechno vzalo rychlý obrat. Blondýna s brunetou dali jednu velkou hádku a byl na měsíc klid.

Malá tlustá se odstěhovala, jednoho dne zmizela z baráku jak prachy ze státního rozpočtu. Já se radoval, jak si konečně užiju zaslouženého odpočinku. Jenže ouha.

Uběhlo pár dní a ta blondýnečka si nabalila amanta. A né ledajakého. Český kluci jí asi nestačili a tak zamířila výš. Zahraniční posila - černoch černej jak tma v tunelu. Jeho předci museli hodně dobře pracovat na plantážích, protože i tenhle vypadal jak pitbull na stereoidech. Měl dva metry a svaly na něm hráli ódu na mužnost. Určitě se naběhal, než sehnal tričko, který by mu padlo.

Ve vedlejším bytě vrzly dveře a přes tenkou stěnu prosakovali mumlavé hlasy. Jednotlivá slova jsem od sebe nerozlišil, ale bylo mě to jedno. Určitě to bylo samé: "dnes tě vopíchám na zemi v koupelně, chci se ti vycákat do pusy a přitom koukat na fotku tvých rodičů, chci aby sis klekla a já ti protáhnu černým pérem kundu a hned vzápětí i zadek, aby se ti zítra ve škole dobře sedělo. Kurvo malá." Nahlas jsem si povzdychl. Z dnešního odpočinku ve společnosti Přemka Podlahy a jeho tipů pro zahradničení nebude nic, místo toho budu hledat po bytě vatu do uší, abych neslyšel jak ty dva vedle si snaží vzájemně vyšukat mozek z hlavy.

Než jsem stihl další doušek kávy, tak se přímo za stěnou o kterou jsem se opíral rozeběhl cirkus moderní lásky. Holku moc slyšet nebylo, ale ten hluboký hlas černocha, ten rezonoval stěnami a museli ho slyšet i v dalších bytech. Udílel krátké příkazy a občas zavzdychal, jak kdyby byl umírající herec na pódiu národního divadla. Jelikož jsem holku neslyšel, tak jsem usoudil, že právě probíhá přípravná fáze plná poctivé felace. Prostě má ucpanou pusu černým masem a na přání svého milence se snaží ji polknout až ke kořeni tak, aby ho mohla lechtat nosíkem na podbříšku. Což se jemu líbí tak, že se s tím musí podělit se všemi sousedy. Ach jo.

Ale ten největší koncert teprve přijde. Trvalo mu tak dvacet minut, než se nabažil toho rozkuřování. Péro mu už asi přetékalo chtíčem a toužil protáhnout dírku jedné české dcerunce, která mu ochotně podrží. Během jednoho okamžiku vedle propukla kakofonie asi jako když do výběhu paviánů hodíte banán. Postel vrzala, skřípala, narážela do zdi tak zostra, že jsem sám cítil přírazy, kterými ta naolejovaná černá potvora obdařovala blondýnku pod sebou. Musel jsem mu uznat, že udržoval velmi vyrovnané tempo, inu ty svaly si musel nějak vypracovat. Jen kdyby u toho tak nefuněl a nechrčel.

Nejhorší ze všeho ale byla ta holka. Ze začátku jen naříkala, takovým tenkým slabým hlásek - jako kdyby se víle Amálce ztratil kopretinový věnec. Pak ale začala vískat a já se začal bát, aby mi v kredenci nepopraskali skleničky. Nakonec řvala, jak kdyby jí tam vraždil, kdyby místo černýho ptáka měl mačetu a porcoval jí vejpůl. Všechny zvuky se prolínali a mísili. Občas jeden nabral na síle a jindy zase druhý. Jak měnili polohy, tak se měnilo i skřípání postele. Všechno to ale bylo utrpení. Zakoukal jsem se na hodiny na zdi. Začali tak před půl hodinou. To máme ještě dobrou půl druhou hodinu čas, než se černoch konečně vycáká. Jak to jen můžou vydržet - mrdat tak dlouho. Někdy si pak dali i druhé číslo a to jsem se radši vždy vydal znovu ven na procházku, protože další tři hodiny vřískání už bych duševně neustál.

Dnes to vypadlo na obzvláštní divočinu. Býval bych přísahal, že takhle ječet jsem ji ještě neslyšel. Černoch funěl a hrdelním hlasem ji pobízel. Pak - jako kdyby mě předtím slyšeli - se černoch udělal. Řval jako raněný býk. Mrknutím jsem zkontroloval hodiny. Jo jo. Takřka přesně dvě hodiny.

Za pár minut bylo slyšet sprchu. Kafe jsem měl dávno dopitý. Hrábl jsem po ovladači - alespoň se podívám, co říká Koranteng na vývoj státní krize.

----

Nevím, kdy jsem usnul, ale probudil jsem se tak rozlámaný, jako snad ještě nikdy. "Když se probudíš a něco tě bolí, tak buď rád - víš, že žiješ," zamumlal jsem si pro sebe a šel si spočítat vrásky do koupelny. Venku svítilo slunce a vypadalo to na hezký den, tak jsem si vzal novou flanelovou košili, přehodil přes ní vestu a šedivé sako. Dojdu si do krámu pro mlíko.

Dveře jsem zamkl na dva západy a pro jistotu zkontroloval kliku, dělám to pořád. Otočil jsem se a hle... z vedlejšího bytu právě vycházela blondýnečka. Tak schválně jestli vůbec po včerejšku dokáže dát nohy k sobě.

Oblečená byla v sytě žlutých šatičkách, které jí sahali těsně pod zadeček. S podprsenkou se neobtěžovala a přes tenkou látku byli vidět dva malé hrbolky bradavek - taková malá oslava chladnějšího rána. Zadívala se na mě chrpově modrýma očima a prohodila: "Dobrý den pane Klement." Zamrkala jak oživlá panenka barbie.

"Hmm... dobrý... dobrý..."

"Jé, když už jsem vás takhle potkala, tak jsem se chtěla zeptat..." řekla a popošla až ke mě. Měla od pohledu krásnou pleť bez jediného kazu, voněla velmi jemným nevtíravým parfémem. "Jestli vás s přítelem moc nerušíme, víte on je Američan - není zvyklý na panelákové byty a občas je trochu hlučný."

Na to jsem neměl moc co říct, zíral jsem na ní a v hlavě mi letělo: "co on, ale ty holčičko, když ti rve čuráka mezi nohy, vískáš jak tetřev."

"No a já asi taky bývám trochu slyšet, sem si říkala. Třeba včera odpoledne - nevím jestli jste byl doma a jestli jsme vás nerušili."

"Byl a rušili," vypravil jsem konečně ze sebe. "Chápu, že jste mladý a potřebujete se vybouřit, ale když začnete šukat, tak to je jak kdybych bydlel vedle okresních jatek." A bylo to venku.

Holčina otevřela pusu dokořán a vyvalila oči. "Vy nás posloucháte, když děláme to?"

"Když mrdáte? No raději bych neposlouchal, to mi věřte, ale ono se to nedá přeslechnout. Co konkrétně jste prosím vás dělali včera? Vždyť jste málem zbourali půlku baráku!"

"No... no... když přítel trval na tom, že mě sváže, no a když jsem byla přivázaná k posteli, tak to dělalo trochu rámus jak mě..."

"...obskakoval." dokončil jsem.

"Ano. Řekla a tváře se jí zalili rumělcem. Najednou mi jí bylo trochu líto, ale byl to jen malý moment.

"Když on se tak vzrušil, že nebyl k udržení. Je horká hlava, vždy se promění v úplné zvíře."

"No to já moc dobře vím drahoušku, mám to hned z první ruky."

"To mě mrzí... opravdu moc. Nemůžu vám to nějak vynahradit? Takový chlap - musíte mít určitě pochopení. Vždyť za svých mladých let jste musel sklátit nejednu sukýnku ne?" Opět zamrkala tím svým panenkovským pohledem a já cítil, jak uvnitř taju. Nedokážu se zlobit dlouho, hodně pracuju na tom, abych byl tím správným protivným dědkem, ale občas se to prostě zlomí.

"No jo - já býval kanec!"

"Vsadím se, že pořád ještě jste. Víte mě to nevadí, já pro to mám pochopení. Mám muže ráda - všechny muže. Divím se, že když víte, že se vedle milujem, tak že vás to třeba nevzrušuje."

"Vzrušuje?" teď jsem byl s mrkáním na řadě já.

"No proč ne, když si mě představíte společně s Marcusem, jak to děláme. A slyšíte to přes tenké stěny."

Musel jsem se zasmát. "To bych si vás musel představit spíš sám se sebou, než s tou černou opicí."

"A máte takové sny pane Klemente?" zeptala se a zničeho nic mi sáhla na poklopec. Myšlenky se mi roztrhly a rozkutáleli jak korálky na niti. Najednou jsem dokázal myslet jen na to, zda nemám na kalhotách skvrny od moči, nám důchodcům se to stává. Je to zvláštní, když se vás dotkne takhle mladičká holčička a vy najednou musíte myslet na skvrny od chcanek.

"Já na vás občas přestavuju, když si mě Marcus bere podle své vůle a hraje si se mnou. Přemýšlím, jestli tam za tou stěnou jste, jestli posloucháte, jestli si ho u toho třeba nehoníte. Někdy bych chtěla, abyste byl u nás v pokoji. Seděl na křesle, kouřil dýmku a koukal se, jak mě Marcus ojíždí. Možná byste vzal moji hlavu do rukou a hladil mě po tváři, zatímco by mě můj kluk zajížděl do prdelky. Vždycky to hodně bolí, i když se snažím uvolnit. Někdy u toho brečím a vy byste mě mohl utěšovat."

Pomalu mi mačkala rukou rozkrok a celá se ke mě přivinula. Byla tak drobná, pružná a hebká. Byl jsem celý zkoprnělý.

"Nechtěl byste to taky tak? Pane Klemente?" Pomalu mi rozepnula poklopec a začala v záhybech látky hledat mého ptáka. Erekci jsem neměl už dobrých deset let, tak jsem byl sám překvapen, když jsem ucítil jak při jejím doteku tvrdnu. To snad není možný. Ona dokáže ztopořit i napůl mrtvýho dědka, jako jsem já. Třela se o mě ztvrdlýma bradavkama a její voňavý dech mi ovíval krk. Přitiskl jsem ji blíž k sobě. Malinko vzdychla, aby mi dala najevo, že se jí to líbí. Rukou jsem sjel níž a zmáčkl jí zadeček. Měla o maličký jak volejbalový míč - a stejně tak tvrdý a pružný. Necítil jsem žádný lem kalhotek, ta holka snad byla naostro.

Z rozkroku mi trčel pták, jak kdyby mi znova bylo dvacet. Holka si naslinila ruku a znovu mě začala honit. Nepřestávala se o mě třít a já jí nepřestával mačkat drobný zadeček. Měla zvláštní techniku honění, jednak si oblizovala dlaň, aby ji měla vlhkou a jednak vždy udělala takové malé kolečko přes žalud. Nespěchala, nehonila rychle ani tvrdě, prostě jen velmi přesně, tak aby mi do těla vystřelovali přímo gejzíry rozkoše.

"Dnes odpoledne přijde ke mě znova Marcus, chce se milovat každý den, je jak horkokrevný mustang. Chci abyste znova poslouchal, chci abyste seděl vedle stěny a měl na uchu hrnek. Chci abyste slyšel, jak budu naříkat, až se do mě bude probojovávat tím svým obřím penisem. Ráno se tady zase potkáme a já vám budu vyprávět, co všechno se mnou dělal. Bude to naše malé tajemství, co říkáte?"

Zajela mi rukou až na koule a začala je masírovat. Ach můj Bože, to byla slast. "Ano, budu poslouchat."

"A zítra ráno se tady zase potkáme."

"A zítra ráno se tady zase potkáme." V ten okamžik jsem si uvědomil, že stojíme přímo na chodbě před mým bytem. Každým okamžikem mohl kdokoliv vyjít ven a mohl nás uvidět. Mohli se otevřít dveře od výtahu a byli bychom hned na ráně. Býval bych se odtáhl, ale místo toho mě zatlačila proti mým dveřím a jen jsem se o ně zády opřel, znovu si naslinila dlaň a vrátila se ke své jemné práci na mém žaludu. Tentokrát mě trochu víc tiskla a pocity se začali zintenzivňovat. Zachraptěl jsem jak rozbité rádio.

"Vystříkejte se pane Klemente a myslete u toho na mě."

Na koho jinýho bych kurva měl myslet! Proletělo mi hlavou a v ten okamžik mnou zacukal orgasmus. Ten pocit jsem neznal už tak velkou spoustu let, že mi to málem podlomilo kolena. Koule se mi stáhli k tělu a v záškubech extáze jsem vystříkal dlouhé cákance mrdky, které dopadali na špinavé lino chodby.

Ta malá čubička se mi při tom pořád koukala do očí. Nakonec mě leště párkrát pohonila, jako kdyby mě chtěla vyždímat a navrátila mi péro do kalhot. Dokonce i poklopec znovu zapnula. Ukazováček měla vlhký od svých slin a mé mrdky. Pořád se na mě koukala, když si celý prst strčila do pusy. Ve tvářích se jí udělali malé dolíčky. Jazýčkem ho obkroužila, olízala a vytáhla ven. Usmála se.

"Máme dohodu, pane Klement," řekla. Zachichotala se a trochu se odtáhla. Nechtělo se mi ji pustit, ale vyvlékla se. Třemi rychlími kroky se ocitla u výtahu a nalakovaným nehtem zmáčkla příslušné tlačítko. "A nezapomeňte, dnes odpoledne tu bude zase Marcus. Chci byste slyšel každý detail. Úplně každý detail."

Výtah jí schramstnul a odvezl pryč. Já zůstal stát na chodbě a zíral si pod nohy na cákance semene. Budu si muset dojít pro hadr a utřít to.